Aviatická pouť 2018
Aviatická pouť 2018
Header slide Header slide Header slide Header slide
Zbývá do začátku Aviatické pouťi 2018

PLZEŇSKÝ STEARMAN SE STAL KANADSKÝM ČECHEM

Plzeňský Stearman se stal kanadským Čechem

Ste_4Záběr Stearmanu uvedeného odborně do barev 31. EFTS v Plzni v polovině května 2015. (M. Krechovski)

Díky plzeňské společnosti Classic Trainers se ve dnech letošních květnových „zmrzlých mužů“ podařilo realizovat plánované přestříkání tamního Boeingu Stearman PT-27, s nímž jsme se dosud v Pardubicích setkávali v původních barvách amerického letectva. Již minulý podzim pojal majitel letounu, pan Jiří Horák, myšlenku, uvést svůj stroj do nějakého adekvátního markingu z doby, kdy se na typu cvičili v Kanadě budoucí čs. bojoví piloti RAF. Když mě tehdy se svým záměrem seznámil, tak mi trochu přejel příjemný mráz po zádech. Nestalo se tak bezdůvodně. Poznal jsem, totiž, osobně řadu mužů, bývalých čs. válečných učitelů létání v Kanadě a rovněž jejich žáků-krajanů, kteří měli u 31. EFTS v De Wintonu právě se Stearmany co dočinění. Na takovou vlasteneckou výzvu nelze dost dobře nereagovat. Bylo však nutné „prohrabat“ dobové i další materiály, včetně kopií zápisníků letů a srovnat je s dostupnými fotografiemi. Nakonec „vyhrál“ pro podklad stroj sériového čísla FJ934. Ten byl v Plzni akceptován a tak následovala mj. i dodávka adekvátních podkladů z kanadských zdrojů, které obsahovaly kótovanou dokumentaci pozic, barevnosti a rozměrů součástí výsostného označení a registračních prvků, jak byly zadány britským Air Ministry pro použití typu ve školách RAF v Kanadě.

            Prospěšná věc se zdařila a nelze než poděkovat majiteli a Classic Trainers za krok, jež bude mít jistě svůj nikoliv nevýznamný dopad na povědomí obce odborné, nýbrž poslouží za osvětu zdejším, dosud nepoučeným laikům. Plzeňský Stearman tak ve své linii odstartoval nejen letošní sezónu novinek leteckých dnů v ČR (možná i jinde). Právě tímto záslužným krokem se stroj zároveň stává létajícím artefaktem s čs. spojnicí i jakýmsi inspiračním prvkem pro ostatní…?

            Faktograficky v rychlosti dodejme cosi o historii letounu, jež zastupuje jeden z řady typů působení čs. letců v exilu za 2. světové války. Ostatně, na webu AP již minulý rok proběhla kolem Stearmanu patřičná informace. Nicméně, při této výjimečné události jsme následující řádky poněkud aktualizovali, zejména pro ty, kteří sem přicházejí nově.

Ste_1Fotografie Stearmanu FJ934 od 31. EFTS za letu kdesi nad Albertou koncem roku 1942 v obsazení učitel (vzadu) a žák, během praktické aplikace cvičné osnovy.   

Když roku 1939 pojala pod svá pomyslná křídla americká firma Boeing podnik Stearman Aircraft Company ve Wichitě (stát Kansas), převzala tím i rozběhnutou výrobu cvičných dvouplošníků model 75, pocházejících z roku 1933. Na původních více než 2 000 strojů PT-13 s radiálním motorem Continental 680, navázala majoritní výroba verze PT-17 s lepším přístrojovým vybavením, opatřená Continentalem 670. Celková produkce Stearmanů za období let 1934 až 1945 činila celkem 8 428 strojů.

Vedle většiny dodávek pro cvičné potřeby leteckých složek amerických ozbrojených sil, zahájil podnik rovněž válečnou výrobu mj. pro kanadské letectvo (RCAF). V rámci smlouvy o půjčce a pronájmu (Lend-Lease), tak bylo dodáno od března do července 1942 na 300 letounů pod názvem Boeing-Stearman PT-27 „Kaydet“. Podle zadání britského Ministerstva letectví (Air Ministry) jim byly aplikovány sériová čísla v rozsahu FD968 – FD999, FJ741 – FJ999 a FK100 – FK108. Objevily se primárně u tří pilotních škol, působících na území Kanady v rámci přesunu většiny školních zařízení mimo bojující britské ostrovy. Tento plán, zvaný British Commonwealth Air Training Plan se začal v praxi rozvíjet roku 1941.

Ste_3Akrobatický fenomén z poválečných let v ČSR, Josef Flekal. Zde na snímku ještě jako Warrant Officer, když mladé čs. pilotní adepty cvičil na Tiger Mothech a Stearmanech v Kanadě. I on několikrát usedl za „knipl“ FJ934.

S materiálně dobře zásobenými leteckými zařízeními bez lístkového systému, se měli v Kanadě od roku 1942 seznámit i desítky mladých čs. pilotních žáků. Jejich elementární výcvik se po přesunu na kanadskou půdu odehrával u 31. Elementary Flying Training School, patřící RAF. Na letiště De Winton v provincii Alberta přišlo prvních 11 nováčků do kursu č.60, který začal 20. 7. 1942. Několik dní před nimi dorazil i učitel P/O Josef Stehlík, jinak aktivní stíhací pilot z bitvy o Francii a Británii. Koncem října přijíždí z Británie zkušení čs. kantoři P/O Rudolf Zima, Vilém Murcek, W/O Josef Flekal a Jan Mokrejš. V lednu 1943 k nim přibyl F/Lt. Karel Vildomec. Škola měla v používání, jednak kabinou opatřené stroje DH.82C Tiger Moth, pro pokročilejší létání sloužily právě americké Stearmany. Kurs u EFTS trval standardně 12 týdnů a celkový nálet na jednotlivce činil 65 – 80 hodin. V uvedené konfiguraci letadlového parku vše fungovalo do dubna 1943, kdy oba typy u 31. EFTS plně nahradil typ Fairchild Cornell.

Ste_2Čs. pilotní žáci a pozdější stíhači Karel Peřina (vlevo) a Miroslav Moravec v De Wintonu u Stearmanu v průběhu zimy 1942/43.

Podoba stroje čísla FJ934 ze stavu 31. EFTS z přelomu let 1942/43 připomíná více než 70 let starou kapitolu sice méně nápadné, přesto tak důležité oblasti působení čs. pilotů za 2. světové války v zahraničí.

A ještě doušku na závěr. U příležitosti přebarvení stroje byl vytvořen příležitostný logotyp „31 EFTS De Winton – Plzeň 1943 – 2015“. Přestože se do konání AP letoun v novém zbarvení objeví na dvou předpremiérách, plný informační servis bude majitel prezentovat pouze v Pardubicích, jak slíbil. Díky za podporu a těšíme se všichni!

Zdeněk Hurt

Ste_5Pohled zpředu, kde vyniká aplikace sériového čísla na spodních plochách. (M. Krechovski)

 

 

≫ Vytisknout