Aviatická pouť 2018
Aviatická pouť 2018
Header slide Header slide Header slide Header slide
Zbývá do začátku Aviatické pouťi 2018

LETECKÁ VOJENSKÁ AKADEMIE

LVA_1Spitfiry /S-89 od 2. výcvikové letky LVA na pardubickém letišti, parkující v říjnu 1947 na ploše před tzv. malým hangárem. 

S budováním základny pro vojenský pilotní výcvik nastupující mírové generace, se v osvobozeném Československu započalo krátce po skončení války, ještě roku 1945. V Prostějově bylo založeno Letecké učiliště pro přípravu pilotních žáků – budoucích rotmistrů z povolání a za účelem odborného i pilotního vzdělání těch, s nimiž se počítalo, že budou sloužit jako důstojníci z povolání, je v září téhož roku založena Letecká vojenská akademie s Velitelstvím v Hradci  Králové. Toto zařízení mělo za úkol teoreticky i prakticky připravit během tří let plnohodnotné piloty a navigátory pro službu u bojových leteckých útvarů. Svoji úlohu přitom sehrála rovněž pardubická letecká základna.

LVA_2

Štábní kapitán Josef Flekal platil v krátce poválečných letech za nástupce slavného „krále vzduchu“ Františka Nováka. Jako učitel létání LVA vystoupil na řadě leteckých dnů v ČSR v letech 1946 – 47 s Bückerem 131/C-4 v akademickém označení A-17.

Co se týká osnovy pilotního výcviku, byl rozčleněn po jednotlivých ročnících na elementární, pokračovací a bojový. U 1. výcvikové letky v Hradci sloužily k základnímu výcviku, jednak dvouplošníky původní německé konstrukce Bücker 131 „Jungmann“, vyráběné pražskou „aerovkou“ v označení čs. letectva C-4 s původním motorem Hirth a jako C-104 s pohonnou jednotkou Walter Minor. V osmačtyřicátém doplnily stav 1. výcvikové letky ve zlínské letecké a.s. vyráběné (původní) Bückery 181 „Bestmann“ v uspořádání sedadel vedle sebe. Podle instalace původního (Hirthu) či domácích motorů (Toma či Minor) byly označeny jako C-6/C-106. Druhý rok akademici trávili v kokpitech již uvedených strojů, avšak přibyl další typ a opět německého původu; Avia C-2, potažmo Arado 96 celokovové konstrukce. Hodil se výkonnostně ke kvalifikování žáka natolik, aby mohl v druhém roce a  po nalétání cirka 110 hodin, včetně absolvování střeleb a bombardování, obdržet pilotní odznak.

LVA_4

Britský oř, Spitfire LF Mk. IXe/S-89 LVA roku 1947 v letu nad pardubickým krajem.

Zatímco na školní základně IV v Hradci běžela příprava frekventantů nástupního ročníku 1945, probíhaly práce na uvedení do provozu,  spojeneckými nálety poničené školní základny V v Pardubicích. S ní se počítalo jako se sídlem 2. výcvikové letky LVA pro bojové školení stíhačů a 3. výcvikové letky navigačního výcviku. Zmíněná 2. letka se na pardubické základně začala formovat v květnu 1947. Jejích 35 strojů představovaly britské stíhací Spitfiry LF Mk. IXe, které sem byly postupně převedeny od stíhacích pluků 1., 2. a 3. letecké divize. Velitelem letky byl ustanoven zkušený stíhací pilot, účastník vzdušných bojů ve Francii, Velké Británii a na východní frontě, štábní kapitán Josef Stehlík. Tým jeho učitelů pro přecvičení žáků na Spitfiry a výuku bojové taktiky na typu, se skládal převážně ze zkušených válečných letců, k nimž mladí adepti vzhlíželi s velkou mírou respektu. Později se to řadě z nich stalo osudným.

V Pardubicích však mohli „ochutnat“ let s plnokrevníkem - historicky nejproslavenější britskou stíhačkou. Nejprve ale museli s instruktorem a poté sami, zvládnout ten nejsložitější manévr a to přistání se Spitfirem. Dělo se tak pomocí létání na Aradu ze zadní sedačky, aby si pilot zvykl na dlouhý nos letounu před sebou a dobře odhadl rozpočet na přistání. Akademici tomu říkali trefně - „spitfirová zatáčka“. Se „spitem“ je nutné přistávat způsobem, kdy je možné mít v náklonu po co možná nejdelší dobu výhled vůči dráze. Na finále toho před sebou mnoho nevidíte a musíte se spolehnout, že jste v odpovídajícím směru a na adekvátním přiblížení. Za války se takto na první sólo se Spitfirem připravovali stíhací adepti ze zadní sedačky na cvičných strojích Miles Master, později na Texanech v RAF známých jako Harvard.

V březnu 1948 se výcvik LVA přesunul do slovenských Malacek, kde žáci prvního běhu akademie dokončili bojovou osnovu a 6. června t.r. se konalo jejich  slavnostní vyřazení. To již bohužel Spitfiry, označené v čs. letectvu jako S-89, ukončily u akademie své působení. Na typu zde bylo zastaveno létání a úlohu v bojovém výcviku dalších nástupních ročníků zaujaly Messerschmitty BF 109G, spolu s čs. verzemi S a CS-199 vyráběnými v podniku Avia. O řád lepší britské stíhačky, než ty produkované doma v nevyhovující konfiguraci vůči originálu, prostě najednou nestačily. Vše je ale řízené a budoucnost tzv. vysloužilých Spitfirů slibovala pro nastoupivší režim jisté prebendy v podobě tolik potřebných dolarů. Probíhala, totiž, jednání s židovskou organizací „Hagana“ a po vyhlášení státu Izrael v květnu 1948 se věci  pohnuly kupředu. Komunistický puč z února 1948 negativně zasáhl co do provozování západní letecké techniky, včetně té v držení čs. letectva. Přísun náhradních dílů a další logistické podpory se po změně politiky ČSR směrem k Moskvě, okamžitě zastavil. Příležitost prodeje nepotřebných stíhaček se vším všudy se tudíž aparátčíkům jevila jako dobrý obchod s příslibem příjmů od mladého židovského státu. Od osmačtyřicátého bylo vzduchem i námořní cestou vyexpedováno do Izraele 62 britských stíhaček, včetně náhradních dílů. Z toho většinu poslední dodávky tvořily roku 1950 bývalé stroje LVA zakonzervované v Pardubicích.

LVA_3

Slavnostní vyřazení prvního ročníku LVA v červnu 1948 po politických čistkách v kádru frekventantů.

Nový, Stalinem podporovaný režim, zamíchal notně kartami ve fungování poměrů u LVA jako takové. Západní učitelský kádr byl postupně vyhozen na dlažbu a ten, kdo neodešel do exilu měl jisté, že jej totalitní žentour bez skrupulí semele. Uvědomili si to záhy rovněž kapitán Jaroslav Slepica, jinak velitel určený k výcviku na S-89 v Malackách a jeho válečný kolega od 313. perutě, nadporučík Josef Jílek. Oba tito pilotní učitelé taktiky se 2. dubna 1948 rozhodli, že přelet posledních Spitfirů na Slovenský detašmán do Malacek poněkud pozmění. Po startu neotočili směrem na východ, ale pokračovali dál, až se kola podvozků jejich Spitfirů dotkla základny RAF v německém Lüneburgu. Mezitím komunisticky orientovaní frekventanti LVA nezaháleli a donášeli na své spolužáky. Výsledek? Dvanáct vyhozených akademiků již v březnu 1948 a dalších 30 v lednu následujícího roku. Ani jejich perzekuce nelze opomenout a patří k jedné z černých stránek, týkajících se politických čistek v armádě v počátku nástupu totalitního režimu.

Vystoupení tří strojů, které typově v prvních poválečných létech fungovaní LVA sehrály svoji důležitou roli, má na AP 2014 svůj symbolický význam, zejména co do přímé souvislosti s Pardubicemi a širším regionem vůbec. Nelze v této cvičné souvislosti opomenout rovněž spojitost se Stíhacím výcvikovým střediskem pro piloty – rotmistry na Letecké základně 2 v Plané u Č. Budějovic, kde se na Bückerech obou typů, Aradech a Spitfirech vycvičily, pod vedením západních letců, dva běhy frekventantů. LVA a SVS představovaly sice dvě odlišná cvičná tělesa čs. letectva co do hodnostně rozdělených skupin, avšak zaměřená ke stejnému cíli, konkrétně, k doplnění generačních stavů pilotů u bojových útvarů v mírových dobách. 

Tímto vystoupením bychom rádi připomněli onu krátkou etapu snah, navázat na prvorepublikovou tradici výchovy nové letecké krve, kdy se do poválečné přípravy mladých letců zapojili tentokrát ti nejerudovanější, skutečně bojoví letci. Mohli a chtěli předávat své tvrdě zaplacené zkušenosti z mnoha front. Komusi to zřejmě nevyhovovalo – komu? To dnes není žádná záhada! Nakonec se jim i řadě jejich svěřenců, odhodlání vybudovat kvalitní čs. vzdušné síly na demokratickém základě, nevyplatilo. A to je memento, na něž bychom měli pamatovat.

 

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                       Zdeněk Hurt

 

≫ Vytisknout