Aviatická pouť 2018
Aviatická pouť 2018
Header slide Header slide Header slide Header slide
Zbývá do začátku Aviatické pouťi 2018

DO PARDUBIC SE SNESE METEOR

AKTUALIZOVÁNO 30.4.2013
       Pokud v koncepci ročníku 2013 hovoříme o zlatém věku proudové éry NEJEN ČSLA máme na mysli průkopníky reaktivního pohonu v celosvětovém měřítku. Úplně prvním sériově vyráběným tryskovým strojem byl německý Messerchmitt Me-262 Schwalbe, který navíc aktivně zasáhl do leteckých bitev druhé světové války již v létě roku 1944. Na opačné straně fronty měl stát britský Gloster Meteor z konstrukční kanceláře Franka Whittleyho. Protože však vývoj typu provázely potíže, zejména pak skutečnost, že první stroje létaly pouze rychlostí 656 km/h, takže nepřekonávaly nejlepší letouny s pístovými motory, byla jimi vybavená 616. peruť bojově nasazena jen nad územím Spojeného království proti hrozbě letounových střel V-1 (Fi 103). Koncem roku 1944 obdržela tato peruť zmodernizovaný typ letounu F. Mk. III, který byl poháněn motory Derwent s vyšším tahem. Tato letadla, která byla dodána v počtu 280 kusů, se mohla stát důstojným protivníkem Me-262, ale k případné konfrontaci nedošlo. Po 2. světové válce se rozběhla výroba dalších typů, přičemž došlo k deseti modernizacím. Celkem bylo vyrobeno 3900 kusů. 

         Gloster Meteor, který přiletí na Aviatickou Pouť 2013, náleží do sbírky společnosti Air Atlantique z Coventry a jedná se o dvoumístnou verzi T Mk.7 sériového čísla WA591 v markingu 203. AFS z roku 1949. Za řízení se posadí zkušený pilot veteránů Dan Griffith, jehož umění mohli obdivovat návštěvníci 22. ročníku, kde úchvatně pilotoval Spitfire Mk. XVI Stephena Steada. Pořadatelé Aviatické pouti se vždy snaží uvádět program do souvislosti s historií českého a československého letectví a k ní Meteory neoddělitelně patří. Mnozí naší letci po skončení války, nebo po převratu v roce 1948, opět nastoupili aktivní službu u Královského letectva, kde létali právě na těchto strojích. Mezi nimi byli také Vladimír Nedvěd MBE, DFCgenerál Miroslav Štandera jejichž odkaz si připomeneme u příležitosti 23. Aviatické pouti o prvním červnovém víkendu 2013. 

nedved_3

W/Cdr. Nedvěd v kabině Meteoru F.8 u CGS v Acklingtonu roku 1954.

    Meteor na AP 2013 opět s českou spojnicí

      Sledování scény rekonstruovaných letounů, sloužících kdysi v Královském letectvu, ať už se jedná o statické exponáty či letuschopné exempláře, není zas až tak nezajímavá disciplína - pokud ovšem známe patřičné souvislosti. Je tomu tak i v případě již zmíněného Glosteru Meteor T Mk.7 WA591, uvedeného před časem v novinkách AP 2013, který svoji službu zahájil u jednotky pokračovacího výcviku No. 203 Advanced Training School v Driffieldu. Ta se stala roku 1949 první proudovou školou RAF, vybavenou uvedeným typem.
         První fáze výcviku mladých stíhacích adeptů probíhala na dvoumístných strojích za vedení instruktora na zadním sedadle. Předně bylo potřebné si osvojit techniku pilotáže, řízené sestupy a další nezbytnosti, včetně létání podle přístrojů. Druhou - taktickou etapou se stala osnova na Meteorech stíhací verze F Mk.4. Proudové školy RAF začaly po berlínské krizi a s rozpoutáním korejské války růst na ostrovech, doslova, jako houby po dešti. V oněch napjatých létech, k jejichž charakteristice přispělo rovněž zahájení ruských atomových testů, nazrávala mezinárodní situace, opět směrem k válce.

od_2

Foto: Meteory T Mk.7 ze stavu 203. AFS při nácviku skupinového létání roku 1949, dosud v původním kódování.

      U té studené, díkybohu, zůstalo. Nicméně všechny tyto i jiné signály, přispěly k opětovnému posilování bojových stavů letectev zemí NATO, Velkou Británii nevyjímaje. Od konce čtyřicátých a zejména počátkem let padesátých, vznikla tak potřeba opětovného přijetí zkušených válečných pilotů, kteří by se po patřičném školení u Central Flying School v Little Rissingtonu, zapojili do výcviku nové letecké „krve“. Ono posilování se neodehrávalo jen na Západě, nýbrž i na straně druhé – mírové a „hodné“ –  řízením rudého cara, Josifa Visarionoviče, tzv. Stalina.

od_1    Jedním z takových reaktivovaných válečných veteránů se stal na onom „zlém“ břehu, původem slezský „Ostravak“ Jaroslav Šodek, ročník 1913. Co se stalo příčinou takového začlenění a jak se vlastně opět v Británii ocitl? Jarda (dovoluji si jej tak oslovit, neboť jsme si tykali), pocházel z dělnické třídy - vyučil se strojním zámečníkem. V meziválečných letech prošel výcvikem u LP 2 v Olomouci a do okupace sloužil u 36. stíhací  letky na Aviích B 534. Za války se účastnil bitvy o Francii a v RAF bojoval na Hurricanech a Spitfirech, včetně účasti podpory invaze v Normandii.
       Po válce školil u Stíhacího výcvikového střediska v Plané u Č. Budějovic, nové piloty pro čs. letectvo na Aradech, Messerschmitech a Spitfirech. Krátce po únoru 1948 jej soudruzi z letectva vyobcovali a tím jej přinutili, aby se zařídil podle svého. Učinil tak zakrátko a operativně. Dne 17. května se přikradl v Plané s několika vyhozenými kolegy a párem mechaniků k Siebelu ČSA a via Bavorsko odlétli do Anglie.
       Poté je přijat k RAF a svůj pětiletý závazek stráví jako učitel létání na pístových i proudových strojích. V letech 1951 – 53 jej služba přivedla právě k 203. AFS do Driffieldu, jakožto kvalifikovaného instruktora, konkrétně na Meteory F.4 a T.7. Za svého zdejšího létání se setkal i s uvedeným dvoumístným Meteorem WA591. Tehdy, ovšem, letouny školy přešly z původního třípísmenného trupového kódu doplněného o literu stroje, na kombinaci X plus číslo. Jaroslav se v roce 1998 zúčastnil, jako VIP host, Aviatické pouti, takže jeho stopa byla na zdejším letišti již vetknuta a na časově/historické uzavření kruhu čeká pouze nadcházející návštěva Jardova adekvátního Meteoru, který přiletí z Coventry.
      Foto v textu: Pilot 312. čs. stíhací squadrony, Warrant Officer Jaroslav Šodek, opouští Spitfire Mk. V v září 1942 na základně RAF Harrowbeer po bojovém letu nad severní Francii.

od_3od_4

    Foto vlevo: Flying Officer Šodek učitelem létání 203. AFS na základně RAF Driffield v květnu 1953 (J. Šodek). Vpravo Generálmajor v.v. J. Šodek v rozhovoru se svým bývalým kolegou z Plané plk. v.v. Milanem Malým, na Aviatické pouti 1998 v Pardubicích.

Zdeněk Hurt                                                                                                                                                                      

≫ Vytisknout