Aviatická pouť 2018
100 LET ČESKOSLOVENSKÉHO LETECTVA
Aviatická pouť 2018
Header slide Header slide Header slide Header slide
Zbývá do začátku Aviatické pouťi 2018

Pardubice létají v Anglii

10. listopadu dostali fandové letecké historie z Pardubic nevšední „letový“ dárek. Rozbalit si ho ovšem mohou až za La Manchem v Anglii.

Zmíněného listopadového dne na malém letišti nového majitele, farmáře Billa Greenwooda poblíž Lewesu v hrabství Sussex poprvé přistál německý dvoumístný jednomotorový kurýrní letoun Bucker 181. Stroj navíc létá v markingu, který během druhé světové války nesl skutečný Buecker 181 pilotní školy FFS(A/B) 32 německé Luftwaffe, provozovaný jí  s kódovými písmeny TP+WX na letišti v Pardubicích. „Pro nové nastříkání stroje do schématu, odpovídajícího strojům Luftwaffe, jsem chtěl zvolit atraktivní kabát. Po prostudování historických fotografií Bueckerů 181 Luftwafffe byla má volba jasná - stroj  zmíněné pilotní školy, který od září 1941 do října 1943 sloužil k výcviku budoucích pilotů Luftwaffe na Němci při obsazení Republiky československé 15.března 1939 zabraném letišti v Pardubicích. Navíc jednotka měla ve znaku koně, kteří žijí i na naší farmě, což byl další důvod, proč zvolit zmíněné barevné schéma“, říká jeho autor, restaurátor Clive Denney z tamější restaurátorské firmy Vintage Fabrics, sídlící na letišti Audley End v hrabství Cambridgeshire. ( Bývalá vojenská letiště předválečného československého vojenského letectva v českých zemích, tedy v Protektorátu Boehmen und Maehren, sloužila od 16.3.1939 téměř do konce druhé světové války v Evropě 8.5. 1945 jako významná týlová „klidová“ letiště a především jako sídla mnoha školních jednotek Luftwaffe. U nich byly na německých i ukořistěných původně československých vojenských strojích, např. Letovech Š-328, Pragách E-39 či Aviích B-534 přeškoleny možná tisíce pilotů německého válečného letectva).

g_tpwx001

foto_kolmann

Ilustrační foto -  letoun Bucker 181

Pro české letecké příznivce je velmi zajímavá i další československá stopa stroje. Vícemístmý kurýrní a školní stroj, dříve provozovaný Joergem Emkenem na německém letišti Oldenburg v severozápadním Německu, je ve skutečnosti letoun  Heliopolis Gomhouria Buecker 181, tedy licenčně v Egyptě vyráběný Buecker Bu 181, poháněný americkým motorem Continental. Licenci na výrobu stroje, velmi potřebného pro základní pilotní výcvik pilotů egyptského vojenského letectva, Egypťané v padesátých letech koupili od otrokovické letecké továrny Zlínské letecké závody (dnes Moravan Aircraft) , kde začal být Bucker 181 pro potřeby Luftwaffe vyráběn ještě během válečných let československou leteckou firmou Zlínská letecká společnost a.s..  Ve Zlíně navíc stroj, potřebný pro výcvik pilotů československého vojenského letectva i civilních letců pod označením Zlín Z-181(označení čs. vojenského letectva C-6), poháněný původním německým řadovým motorem Hirth HM-504A, resp. Zlín Z-281 s domácím motorem Toma 4 a poslední verze Zlín-381 s motorem Walter Minor 4-III  tehdejší Zlínské letecké závody vyráběly až do roku 1952. V československém vojenském letectvu i v aeroklubech tehdejší branné organizace Svazarm létala většina z celkem 465 vyrobených  kusů až do šedesátých let minulého století. Velmi zajímavé ovšem je, že stroj výrobní číslo 456 byl v roce 1951 vyvezen do Egypta (některé prameny uvádějí, že do zmíněně země byly exportovány dva Z-381) , kde se v letecké továrně Heliopolis Aircraft Works u hlavního města Káhiry stal vzorovým kusem sloužícím pro výrobu egyptského  jednomotorového lehkého sportovního letounu „Al Gomhuria 181“ (republika), který ovšem nebyl ničím jiným než otrokovickou verzí původně německého stroje Buecker 181. Zajímavé je, že první tři verze egyptské „Republiky“ byly poháněny původním moderním motorem československé konstrukce Walter Minor 4-III o výkonu 105 HP.(77 kW), teprve v pozdějších verzích byl otrokovický motor nahrazen americkým plochým řadovým motorem Continental C-145 o zřejmě přibližně témže výkonu. Egyptské letectvo bylo s nejméně 645 vyrobenými „ex-československými „Republikami“ natolik spokojeno, že je ze své výzbroje s velkou pravděpodobností vyřadilo až koncem osmdesátých let. (Není bez zajímavosti, že 154 těchto poválečných československých strojů bylo exportováno mj. do poválečného Německa, Rumunska, Rakouska, Belgie a jiných evropských zemí).

bucker_bestmann

Ilustrační foto - letoun Bucker 181

Zmíněnou československo-egyptskou stopu měli možnost v Pardubicích na letecké slavnosti Aviatická pouť v roce 2008 vidět také její návštěvníci. Účastníkem letového programu byl i letoun verze Gomhouria Mk.6, poháněný Continentalem s tehdejší německou civilní imatrikulací D- EGPR, pilotovaný Ludolfem Ungererem.
Trvalou stopu po oblíbené „Base“, jak letounu říkali českoslovenští piloti, je pak možné spatřit v Leteckém muzeu Vojenského historického ústavu Armády ČR na letišti v Praze- Kbelích. V expozici je natrvalo vystaven Z-381 výrobní číslo 370, jehož vojenské zbarvení včetně imatrikulace UA-264 zde ovšem reprezentuje stroj československého vojenského letectva s výrobním číslem 64. Letoun výrobního čísla 370 ovšem ve skutečnosti létal  s civilní rejstříkovou imatrikulací OK-DJR až do 6.10.1964 v pražském aeroklubu Svazarmu na Točné. Zajímavé je, že od továrního záletu v Otrokovicích 28.10. 1949 do zmíněného posledního letového dne nalétal neuvěřitelných 1573 hodin a 12 minut, během nichž bez jakékoliv nehody absolvoval 4635 vzletů a přistání. Podle neúplných údajů „svezl“ během své dlouhé kariéry nejméně 140 sportovních pilotů. Společně se zmíněnými egyptskými „Republikami“ všechny tyto stroje dodnes šíří dobré jméno našeho leteckého průmyslu. Navíc ho v úvodu zmíněná „Gomhouria“ s anglickým civilním markingem G-TPWX a zmíněnou „pardubickou“ válečnou imatrikulací bude  nejméně v Anglii šířit celou letovou sezónu 2012. „Během příští letové sezóny počítáme na leteckých dnech s předváděním dosud u nás nevídaného letového tria německých válečných cvičných strojů  - dvouplošných Bucker 131 Jungmann s anglickou civilní imatrikulací G-BUTX a Bu 133 Jungmeister  a mé „Republiky“ s „pardubickou“ imatrikulací“, dodává k tomu majitel stroje Will Greenwood.

(Poznámka. Československý Bucker 181D měl rozpětí 10,60m, délku 7,85 m, prázdnou hmotnost 495 kg. Maximální rychlost byla 195 km/hod, dostup 4500 m, dolet 850 km)


Prameny  
Rajlich, Jiří Mustangy nad Protektorátem Praha, MBI 1997
Šorel, Václav Encyklopedie českého a slovenského letectví Brno, CP Books 2005
Letectví a kosmonautika,  
1981, č.?, s.460 - 462: Pujman, Ivo C-106 ze Kbel
1990, č.23, s 9-11: Ovčačík, Michal „Basa“ jako model
1992, č. 16, s.43/1003, č.17, s.43/1067, č.18., s.43/1131, č.19., s.43/1195, č.20, s.43/1259, č.21, s.43/1323: Němeček. Václav Civilní letadla vyrobená v Československu: Zlín Z-181/Zlín 281/Zlín 381
Číslo 12. s.757: Volejník, Jiří Se značkou Zlín

Internet
http://www.aeroplanemonthly.com ´Bestmann´ arrives in Sussex
http://www.worldairforces.com/Countries/egypt/egy.html World Air Forces Egypt Air Force
http://www.aviationfans.com/?q=node/16 The Egyptian „Al Gomhuria“ Bu 181 Bestmann Trainer Aircraft

Poděkování
Za laskavou konzultaci a poskytnutí fotografie stroje děkuji Petru Kolmanovi.

Thanks to the CAA for sharing dates of the Bu 181 G-TPWX.


Mgr. Zdeněk Procházka

≫ Vytisknout