Aviatická pouť 2017
Aviatická pouť 2017
Header slide Header slide Header slide Header slide
Zbývá do začátku Aviatické pouťi 2017

Počátky aviatiky

Počátky aviatikyPardubice, město na soutoku Labe a Chrudimky, dnes každoroční dějiště Aviatických poutí, město, jež v počátcích českého létání sehrálo významnou úlohu.

Začátky létání v Evropě, pomineme-li ojedinělé starší, většinou neúspěšné pokusy, se datují rokem 1783, kdy v osvícenecké Francii vzlétly k nebi první balony. V Čechách máme první starty malých balonů bez lidské osádky doloženy již v únoru následujícího roku 1784. A v létech následujících přicházeli k nám různí „umělci z povolání", většinou cizinci, aby publiku předvedli své malé balony. Většinou však přicházeli především do Prahy a nemnoha dalších větších měst. Malým městům, jakými tehdy byly i Pardubice, svou pozornost nevěnovali. A tak nejstarší letecká historie města, jeho krátká historie balonová, se začíná pravděpodobně psát až v devadesátých letech minulého století.

A tak vlastně nejstarším pardubickým údajem, který známe a který se váže k historii letectví, je narození Antonína Jarolímka 13.února 1835 v rodině zdejšího profesora Vincence Jarolímka (1806 Čáslav - 1885 Pardubice). Po studiích prošel Antonín několika povoláními, posléze se stal vrchním inspektorem tabákové režie, kolem roku 1900 v Sedlci u Kutné Hory, kolem roku 1912 na Smíchově. Asi od roku 1870 pracoval teoreticky v letectví a je považován za jednoho z pěti nejvýznamnějších rakouských pracovníků v letectví v závěru minulého století. Napsal více teoretických studií o mávavém letu, o letadlech s plošníkovými koly, o vrtulnících, o výkonech letadel, pozornost věnoval teorii vrtulí i teorii pevného křídla. Své práce publikoval německy v časopisech. Vypracoval i několik konkrétních projektů letadel, která však zůstala nerealizována. Jeho práce v letectví se však Pardubic jinak nedotýká.

Pokud jde o balony v Pardubicích, je nejstarší doloženou událostí známé přistání balonu Victor Hugo s francouzskými vzduchoplavci Louisem Godardem a Eduardem Surcoufem po přeletu z Prahy dne 13. srpna 1891.

Zato neznámá a zapomenutá je další událost, kdy měl balon v Pardubicích nikoli přistát, nýbrž zde měl vzlétnout. Bylo to v roce 1893. Tehdy v září do města zavítal Strohschneiderův cirkus, jenž měl na programu i jakousi „vzduchoplaveckou gymnastiku". Snad se mělo jednat o cvičení na hrazdě pod balonem. Dne 17.září se mělo konat druhé pardubické představení cirku. Žel, krátce před jeho začátkem se náhle přihnala prudká bouře, která zničila šapitó a artisté pak Strohschneidera opustili. Ten poté chtěl v Pardubicích jako částečnou náhradu pořádat provazochodecká vystoupení a vzduchoplavby. Zda k tomu došlo místní tisk neříká.

Ne zcela neznámý je projekt polární balonové plavby pardubických občanů Františka Zelenky a Alberta Maršíčka z let asi 1895 až 1896, tedy nedlouho před tím, než se švédský inženýr Gustav Andrée pokusil takovou plavbu uskutečnit. Nevíme ovšem, zda jeden z autorů projektu není totožný s Františkem Zelenkou, který v roce 1886 získal koncesi na parní tramvaj v Praze. Pánové Zelenka a Maršíček se s projektem obrátili na Ministerstvo kultury a vyučování ve Vídni s žádostí o finanční podporu, avšak prostřednictvím obecního úřadu dostali odpověd' zápornou.

První potvrzený vzlet balonu v Pardubicích se odehrál až 6.července 1907, kdy byl na Olšinkách pořádán dětský den, jehož program byl obohacen vypuštěním malého balonu. Další podrobnosti však příslušná novinová zpráva neobsahuje.

První setkání se vzduchoplavbou učinilo velký dojem na pardubického barona Arthura Krause,který byl veřejnosti znám jako nadšený průkopník všeho nového. Baron Kraus byl vyznavačem moderních sportů; byl cyklistou, začínal s tenisem a byl jedním z prvních motoristů v Čechách, když se v roce 1895 začal po cestách i necestách projíždět se svým motocyklem. V té době také začal s pokusy o létání. Sestrojil si jednoduché mávavé letadlo a stal se velkým propagátorem myšlenky bezmotorového létání. Výsledky svých pokusů však sám hodnotil jako neuspokojující, a tak se vydal na zkušenou do Německa za ing. Ottou Lilienthalem, který byl uznávanou světovou kapacitou v oblasti klouzavých letů. Po návratu domů baron Kraus postavil druhý létací stroj, ale ani s ním nedosáhl, vyjma několika krátkých skoků, předpokládaných výsledků. Přesto je možno říci, že baron Kraus byl prvním občanem Pardubic, který se vznesl nad zem, byt' velmi nízko a velmi krátce.

Tolik krátce z nejstarší pardubické aviatické historie z doby předtím, než zde poprvé vzlétl první český letec ing. Jan Kašpar, jehož první veřejný vzlet byl uskutečněn 19.6.1910 na vojenském cvičišti v Pardubicích a položil tak základy českému letectví jako jeho průkopník. Veřejnými aviatickými produkcemi pak pokračoval i v dalších českých městech. 13. 5. 1911 potvrdil své letecké schopnosti prvním dálkovým přeletem z Pardubic do Prahy-Chuchle na trase dlouhé 121 km, kterou uletěl za 92minut s letounem francouzské výroby Bleriot XI.

Žezlo úspěšného aviatika převzal po Kašparovi jeho bratranec Eugen Čihák, který se svými bratry začal stavět nová letadla a po začátcích provázených různými nehodami, měl s létáním úspěchy. Konstrukce jeho letadel, jako u typu Rapid, předběhla o mnoho roků svoji dobu.

V září 1910 bylo ustanoveno v Pardubicích Aviatické družstvo, jehož činnost byla oficiálně zahájena 26. 4. 1911, jeho předsedou se stal ing. Prokop. Mimo Kašpara a Čiháka se v Pardubicích představují i aviatici Barthel, Očenášek i naše první žena-aviatička B. Laglerová.

V r.1921 se Pardubice staly otočným bodem rychlostního leteckého závodu Praha-Pardubice-Praha, konaný na počest 10.výročí Kašparova letu z Pardubic do Prahy. Roku 1923 byl tento závod zopakován, letělo se o Cenu presidenta republiky.

K šíření letecké myšlenky v celém národě byla vytvořena organizace zaměřená na nejširší vrstvy - Masarykova letecká liga (MLL), která měla v Pardubicích od r.1926 svoji odbočku. Pěstovala letecké modelářství, odborné přednášky a kurzy, zajišťovala plachtařský výcvik. Roku 1929 uspořádala MLL v Bohdanči u Pardubic letecký den a byl plánován I.ročník Memoriálu ing. Kašpara, který se neuskutečnil pro nepřízeň počasí.

V neděli 15.12.1929 se konala v sále pardubického hotelu Veselka ustavující valná hromada Východočeského aeroklubu Pardubice (VAP). Předsedou VAP byl zvolen posádkový velitel plk.dr. Koutňák. V Pardubicích tak začala nová éra, především motorového létání. V r.1931 měl VAP 201 členů a nového předsedu plk.ing. Pachtu. VAP vychoval ve svých řadách piloty, kteří v období II.světové války bojovali za svobodu své vlasti, zejména v řadách RAF ve Velké Británii.

Běhen roku 1931 se VAP aktivně podílel na přípravě Celostátní výstavy tělovýchovy a sportu, která byla v Pardubicích otevřena v květnu 1931 a jejíž součástí byl i letecký den, konaný 13. září 1931. Zúčastnilo se ho 20 letounů a konečně byl uskutečněn I. ročník Memoriálu ing. Kašpara. V rámci předváděcích letů zaujala pozornost helikoptéra p. Formánka z České Třebové a vrcholným číslen programu byla letecká akrobacie německého pilota hraběte Schaurnburga. Ten při jednom ze svých letů doslova vyklopil z letadla svého spolucestujícího p. Conrada, jenž se snesl na zem pomocí padáku.

Tak nastala i éra pardubických leteckých dnů, jejíž tradici obnovilo Sdružení AP v roce 1991 I.ročníkem Aviatické pouti Ing. Jana Kašpara - aviatická pouť jako cesta vývoje letectví nejen v Pardubicích.

≫ Vytisknout