Aviatická pouť 2018
Aviatická pouť 2018
Header slide Header slide Header slide Header slide
Zbývá do začátku Aviatické pouťi 2018

Jan Kašpar

Ing. Jan Kašpar         Řešení "letecké otázky v Pardubicích" přinesl až továrně vyrobený letoun Blériot XI. Nevíme spolehlivě, kdy si ing. Jan Kašpar toto letadlo ve Francii objednal, mohlo to být již na podzim předešlého roku 1909. První, velmi krátkou zprávu o tomto letadle přinesla Národní politika, která ve středu 13. dubna 1910 napsala: "Nový český aviatik inženýr Kašpar z Pardubic zakoupil si Blériota a hodlá s ním cvičiti na závodní dráze pardubické." Zatím nic více. Podle této zprávy se můžeme domnívat, že letadlo do Pardubic došlo nejspíše v předešlém týdnu, snad mezi 8. a 10. dubnem. Náhradní vrtuli letadla ing. Kašpar vzápětí zapůjčil šéfkonstruktérovi mladoboleslavské automobilky ing. Otto Hieronimovi, který chtěl v neděli 17. dubna uskutečnit v Praze veřejnou leteckou produkci. Snad v pondělí (11. 4.) či v úterý (12. 4.) bylo letadlo dopraveno z nádraží do Kašparova hangáru, zde s pomocí přátel smontováno a vyzkoušen jeho motor, možná i pojíždění. Již 13. dubna máme doloženy první několikasetmetrové skoky do vzduchu, které však skončily poškozením vrtule. Náhradní vrtule byla naneštěstí v Praze...

Pak přišla památná sobota 16. dubna. Toho dne se ing. Kašparovi podařilo uskutečnit dva kilometry dlouhý přímý let přes celé pardubické vojenské cvičiště. Čech poprvé skutečně letěl nad českou půdou... V době úsilí českého národa o rovnoprávnost na českém území to mělo velký význam. Následující dva měsíce ing. Kašpar trénoval. Naučil se nejen létat rovně, ale také zatáčet, a teprve, když získal dostatečnou jistotu v ovládání svého letadla, odhodlal se k první veřejné produkci. Konala se v jeho rodných Pardubicích 19. června 1910. S letounem Blériot XI pak ing. Kašpar do října roku 1910 podnikl řadu veřejných produkcí v českých a moravský městech.

 

20. května 1883 - v Pardubicích v hotelu Veselka se v rodině zámožného občana Františka Kašpara narodiLsyn Jan.
15. září 1888 - Jan Kašpar začal navštěvovat Obecnou školu chlapeckou v Pardubicích na Novém Městě.
25. května 1890 - Jan Kašpar se v Pardubicích zúčastnil cyklistických závodů chlapců, na nichž obsadit druhé místo.
22. července 1893 - se zapsal ke studiu na pardubické Vyšší reálné škole.
22. června 1901 - složil na pardubické Vyšší reálné škole maturitní zkoušku.
3. října 1901 - se zapsal ke studiu na C. k. české vysoké škole technické v Praze
28. března 1906 - Jan Kašpar byl odveden k zeměbraneckému pěšímu pluku č. 5 v Pulji.
1. října 1906 - nastoupil presenční vojenskou službu v Pulji.
28. února 1907 - složil II. státní zkoušku na C. k. české vysoké škole technické v Praze a stal se strojním inženýrem.

15. dubna 1907- 20. srpna 1907 - ing. Jan Kašpar absolvoval studium na I. německé odborné automobilní škole v Mohuči.

26. března 1908 - nastoupil zaměstnání u firmy Bosse & SeLve v ALteně ve Westflálsku, kde pracoval v konstrukci hliníkových součástek. Firmu opustil vlednu 1909.

29. března 1909 - ing. Kašpar nastoupil do mladoboleslavské automobilky Laurin a Klement. Odešel 1. července téhož roku.

26. Ledna 1910 - pardubická městská rada schválila žádost Františka Kašpara o povolení stavby „prozatímní kolny", hangáru pro letadlo ing.Jana Kašpara.

12. března 1910 - pardubické Neodvislé Listy přinesly první zprávu o letadle ing. Jana Kašpara.

27. března 1910 - Národní politika přináší krátkou zprávu, v níž se uvádí, že s Kašparovým prvním letadlem „v nejbližší době bude podniknut vzlet na zkoušku".

13. dubna 1910 - uskutečnil v Pardubicích s letounem Blériot XI.76 první skoky do vzduchu v délce několika set m.

16. dubna 1910 - ing. Jan Kašpar provedl v Pardubicích na letounu Blériot XI.76 první let dlouhý asi 2 km.

16. června 1910 - ing. Jan Kašpar složil v Pardubicích úřední pilotní zkoušku.

19. června 1910 - uspořádal v rodných Pardubicích svou první veřejnou leteckou produkci.

3. července 1910 - ing. Jan Kašparu uskutečnil v Hradci Králové veřejnou leteckou produkci,

18. července 1910 -létal v Pardubicích 28 minut a dosáhl výše 150 m, což byl v té době jeho rekordní výkon.

24. července 1910 - ing. Jan Kašpar létal při veřejné produkci v Jaroměři za prudkého větru.

7.srpna 1910 - se uskutečnila Kašparova veřejná produkce v Lysé nad Labem.

14. a 15. srpna 1910 - v Praze uspořádalo České aviatické družstvo veřejnou produkci ing. Jana Kašpara. Druhý den produkce byl letec postižen lehkou nehodou.

21. srpna 1910 - v Olomouci se přes odpor místních Němců uskutečnila Kašparova veřejná produkce.

18. září 1910 - za nepříznivých podmínek se konala Kašparova veřejná produkce v Hronově.

25. září 1910 - při Kašparově produkci v Prostějově došlo k poškození jeho letadla.

2. října 1910 - v Praze se uskutečnila společná letecká produkce ing. Jana Kašpara a ing. Josefa Sablatniga z Klagenfurtu.

9. října 1910 - ing. Jan Kašpar konal veřejný vzlet v Českých Budějovicích, nevhodný terén mu však neumožnil delší lety.

23. října 1910 - uskutečnil veřejnou produkci v Černovicích v tehdejší Bukovině (dnes Ukrajina).

12. března 1911 - zahájil novou leteckou sezonu několika cvičnými lety v Pardubicích.

2. dubna 1911 - ing. Jan Kašpar dokončil zástavbu motoru Aerodaimler AD 65 do svého nového jednoplošníku.

23. dubna 1911 - ing. Kašpar poprvé provedl let nad širším okolím Pardubic.

30. dubna 1911 - ing. Kašpar provedl přelet Pardubice-Chrudim-Pardubice. Téhož dne večer provedl svůj první let s cestujícím, jímž byl bratranec Eugen Čihák.

13. května 1911 - ing. Jan Kašpar uskutečnit památný přelet z Pardubic do Prahy dlouhý asi 120 km.

21. května 1911 - ing. Kašpar uskutečnil veřejný vzlet v Čáslavi, při němž byla pořízena pravděpodobně jediná jeho barevná fotografie. Po produkci uskutečnil přelet z Čáslavi do Pardubic.

5. června 1911 - při letu v Pardubicích utvořil ing. Jan Kašpar neoficiální český výškový rekord 785 m.

11. června 1911 - ing. Kašpar měl veřejnou produkci ve Vysokém Mýtě. Po ní uskutečnil přelet Vysoké Mýto-Pardubice.

22. června 1911 - ing. Jan Kašpar neuspěl ve Vídni při pilotní zkoušce podle mezinárodních pravidel a při přistání poškodil letadlo.

25. června 1911 - ing. Kašpar měl úspěšnou veřejnou produkci v Přerově.

2. července 1911 - ing. Kašpar uskutečnil veřejnou produkci v Kroměříži.

13. srpna 1911 - měl veřejný vzlet v Kolíně. Při přeletu z Kolína do Pardubic musel pro poruchu motoru nouzově přistát u Přelouče.

27. srpna 1911 - při veřejné produkci ve Dvoře Králové nad Labem měl nehodu, při níž bylo letadlo vážně poškozeno.

1. září 1911 - ing. Jan Kašpar uskutečnil přelet Pardubice-Dvůr Králové.

3. září 1911 - uskutečnil ve Dvoře Králové náhradní veřejnou produkci, během Letu mu však vysadil motor a při nouzovém přistání poškodil letadlo.

13. října 1911 - při pokusu o přelet z Pardubic do Jičína zabloudil a při návratu do Pardubic havaroval. Sám se zranil, letadlo bylo vážně poškozeno.

20. listopadu 1911 - uzdravený ing. Kašpar začal zkoušet opravené letadlo.

3. prosince 1911 - ing. Jan Kašpar a Eugen Čihák uskutečnili společnou veřejnou produkci v Mělníce.

6. prosince 1911 - uskutečnil přelet Mělník-Praha. Poprvé při přeletu měl na palubě cestujícího, jímž byl redaktor J. KaLva.

10. prosince 1911 - ing. Jan Kašpar a Eugen Čihák uskutečnili společný veřejný vzlet v Praze na závodišti v Chuchli.

28. července 1912 - v Jindřichově Hradci se konala Kašparova veřejná produkce, zakončená nouzovým přistáním a poškozením letadla.

10. února 1913 - ing. Kašpar dokončil zástavbu nového motoru do svého jednoplošníku, letadlo však nikdy nezalétal.

3. května 1913 - v Pardubicích zemřel František Kašpar, otec ing. J. Kašpara. Ten se pak musel věnovat rodinnému majetku.

Listopad 1913 - ing. Kašpar stavěl nový jednoplošník, letadlo však nedokončil.

11. května 1914 - na valné hromadě Aviatického družstva v Pardubicích byl ing. Kašpar zvolen správcem hangáru družstva.

15. srpna 1915 - byl ing. Jan Kašpar odveden k 98. pluku ve Vysokém Mýtě.

1. ledna 1917 - byl ing. Kašpar přidělen jako vedoucí dílen motorizační školy polních drah rakouské armády v Korneuburgu

1. srpna 1917 - byl ing. Kašpar povýšen na poručíka.

asi 20. listopadu 1918 - ing. Kašpar se přihlásil do Leteckého sboru, rodícího se československého letectva.

24. února 1919 - byl ing. Kašpar přeložen do neaktivity a propuštěn z Leteckého sboru na trvalou dovolenou

18. srpna 1920 - podpisem společenské smlouvy mezi čtveřicí společníků vznikla v Pardubicích firma (parní pila) „Václav Polák, ing. Jan Kašpar a spol. s r.o."

10. června 1919 - Československý aviatický klub nabídl dopisem ing. Kašparovi členství s vědomím jeho významu pro počátky českého letectví.

18. července 1923 - ing. Jan Kašpar jako úředník Ministerstva veřejných prací odletěl jako cestující dopravního letadla Aero A-10 na mezinárodní leteckou výstavu do švédského Geteborgu.

2. března 1927 - v Pardubicích zemřel ing. Jan Kašpar.

≫ Vytisknout